Zamyšlení mysliveckého hospodáře
Drobná zvěř v honitbě Viničné Šumice – Kovalovice.
Prvořadé aktivity členů MS.
Vážení spoluobčané.
V minulém čísle obecního zpravodaje jsem ve svém příspěvku uvedl, že hlavní prioritou členů místního mysliveckého sdružení je snaha o zachování, respektivě o zvýšení stavů dříve tak hojné drobné zvěře, tj. koroptví, bažantů, zajíců a divokých králíků. S tímto je spojeno mnoho různých činností a aktivit, které členové mysliveckého sdružení provádí. To je od úpravy přírodního prostředí zvěře (krytové podmínky, přirozená potrava, lokality pro rozmnožování apod.) až po odchov a vysazování (vypouštění) jedinců pro posílení populací zvěře v honitbě (bažantí zvěř) nebo o repatriaci (znovuobnovení) populace druhu, který již v honitbě vymizel (koroptev, králík divoký). Základem pro přežití vysazených jedinců jednotlivých druhů zvěře je nutná úprava prostředí, a tím vytvoření vhodných podmínek pro další život zvěře. To vše v rámci daných možností. Např. MS zakoupilo dříve, tak problematickou lokalitu „ASA u Tří kohoutů“, kterou členové MS oplotili, aby zamezili dalšímu odkládání odpadů, část vysadili různými keři a stromy, část se obdělává a zbytek se ponechal samovolnému vývoji. V současné době tato lokalita spolu s navazující lokalitou „Bahňák“ (také byla částečně upravena), vytváří výborné podmínky pro bažantí, zaječí a srnčí zvěř a další mnohé druhy živočichů z říše hmyzu, savců a ptáků.
Trochu historie
Za 15 let tj. od roku 1993, kdy bylo opět založeno MS Viničné Šumice-Kovalovice věnovali členové MS mnoho úsílí a odpracovali tísice brig. hodin pro obnovení populace veškerých, výše uvedených druhů drobné zvěře. V roce 1993, po skončení velkých tzv. integrovaných honiteb, a vzniku (obnovení) honiteb jaké byly před integrací, tj i honitby Viničné Šumice-Kovalovice byly stavy zvěře následující. Koroptev a divoký králík se v honitbě nevyskytovali, bažantí zvěř byla na pokraji vyhynutí a zaječí zvěře v minimálním množství. Pro srovnání je třeba říci, že v době nejvyších stavů zvěře tj. od roku 1968 – 1976 se v honitbě lovilo za rok kolem 500 ks bažantů a do 250 ks zajíců, králík divoký v počtu několika jedinců a koroptev se nelovila asi již od roku 1962. V roce 1996 a v roce 1997 byl v honitbě uloven vždy 1 zajíc a 7 bažantů.
Jak jsme začínali
Z těchto důvodů se členové MS, kromě mnoha odpracovaných brig. hodin v honitbě na zlepšení a přípravě podmínek pro tuto zvěř (úpravy v lok. Bahňák, zmlazení všech remízků, položení již dříve zmiňovaných pokládek, vybudování sítě přikrmovacích zařízení), začali v roce 1995 zabývat odchovem divokého králíka a posléze od roku 1998 polodivokým odchovem bažanta a koroptve polní. Do honitby bylo v letech 1996 – 2000 vypuštěno kolem 100 ks divokých králíků odchovaných několika členy MS, v lok. Hynčicova skala, remíz Lesíček a remíz Hájky. Bohužel bez stálého posilování populace dalšími jedinci z domácí odchovu z důvodu velikého predačního tlaku tyto populace zanikly. V současné době se ještě divocí králíci vyskytují v počtu do 10 ks v remízu Lesíček. Koroptví bylo vypuštěno v letech 1998 – 2002 téměř 200 ks. Výsledek, v podobě prostorového zastoupení koroptve v celé honitbě se však nedostavil. V současné době se koroptev vyskytuje v honitbě v počtu několika málo jedinců cca do 20 ks. Prostředí v našem okolí není pro přežívání divokých králíků a koroptví prostě zatím připraveno a další investice do těchto druhů zvěře je v současné době bezpředmětná.
Polodivoký – "divoký" odchov bažanta
Jak jsem již uvedl od roku 1998 se členové MS zabývají polodivokým chovem bažanta v lokalitě Bahňák. Polodivoký odchov bažanta spočívá v odchovu bažantích kuřat pomocí adoptivních matek tj. kvočnami domácích slepic a jejich následného rozptýlení v honitbě. Tímto způsobem obohatí členové MS každoročně honitbu o 100 – 150 ks plně vyspělých a náročnému životu v ne zrovna ideálních podmínkách přízpůsobených kusů bažantí zvěře schopných dalšího rozmnožování. Došlo k postupnému navýšení bažantí zvěže v honitbě na stav cca 200 ks a odlov se zvedl ze 7ks v roce 1997 na 150 ks v roce 2002. To, že je nutné pro zachování bažantí zvěře v naší honitbě se tomuto odchovu věnovat, jinak by zřejmě postupně bažantí zvěře v naší honitbě zanikla svědčí roky 2003 a 2004, kdy se odchov neprováděl a tak bylo uloveno pouze 27 a 22 bažantů. V současné době se stav bažantí zvěře v honitbě pohybuje opět kolem 200 ks a roční odlov kolem 100 ks. To je dobrý předpoklad pro zachování a případně dalšího zvýšení populace bažantí zvěře v naší honitbě. Teď si asi mnozí říkáte, proč bažanty odchováváme, když je v době společných honů postřílíme? Na to odpovídám následovně: Je to podobné, jako když doma odchováte kuřata. Z dvaceti odchovaných kuřat, z kterých je 10 slepiček a 10 kohoutků necháte pro další chov všechny slepičky a pouze1 – 2 kohoutky a ostatní zužitkujete jiným způsobem. Proto i myslivci vlastně lovem redukují pouze nadpočetné bažantí kohouty, kteří nejsou pro další chov nezbytní.
Závěr a proč?
Ještě jednou zdůrazňuji, že smyslem tohoto odchovu není na prvním místě lov, ale navýšení divoké populace na stav, kdy se populace stabilizuje a nebude ohrožena její samotná existence. To vše je samozřejmě nutné provádět s dalšími vhodnýmí opatřeními v rámci daných možností v honitbě.
Myslivost by neměla být o lovu, ale lov by měl být a většinou to tak je, jen malou součástí myslivosti, jak se lidově říká, tzv. "třešnička na dortu".
Z výše uvedeného, si myslím, jasně vyplývá, že myslivost je především o celoroční práci ve zlepšování životních podmínek zvěře, o chovu a celoroční ochraně zvěře, a o zabezpečení vhodného krmiva v dostatečném množství pro zvěř v zimní období. Moderně se tomu říká celoroční managment volně žijící zvěře.
Vážení spoluobčané,
dovoluji si touto cestou Vás oslovit a sdělit několik informací a postřehů o dění v přírodě kolem naší vesnice a potažmo o činnosti místního MS, jehož největší aktivita je zaměřena na zachování a zvýšení stavů, dříve tak hojné drobné zvěře.
Určitě si mnozí, a především generace občanů starších 40 let, všímáte, jak se postupně a „nenávratně" čím dál více občanů odcizuje od dění v přírodě. Doba, kdy z každého domu denně chodili lidé obdělávat svoje jednotlivá políčka je dávno pryč a těch posledních, kteří svá nějaká políčka ještě obdělává je poskrovnu. S tím dále souvisí, tak jak také bylo na vesnici vždy samozřejmostí, postupný konec chovu jednotlivých druhů domácích zvířat. Skončil chov skotu, postupně zaniká chov prasat, králíků a domácí drůbeže. Skončila, řekl bych, tzv. citová vazba k těmto domácím tvorům a o to více ke tvorům ve volné přírodě. Člověk chodí do přírody pouze občas, tzv. rekreačně a za tento skrovný čas těžko může posoudit kolik a jakých druhů se v přírodě vyskytuje, kolik druhů již ubylo a nebo které jsou na pokraji vyhynutí. Málo kdo, z dnešních občanů střední generace a mladších ví, jak vypadá koroptev, křepelka, králík divoký a další druhy. O jejích biologických potřebách pro přežití neví už vůbec nic. Uvedu několik příkladů: nejmarkantnější úbytek nastal u koroptve polní, kterých se před válkou lovilo v rámci republiky 2 milióny ks a její stav se odhadoval na 5 miliónů ks. Kolem naší vesnice se v současné době vyskytuje ve stavu do 10 ks. Bažantů a zajíců bylo nejvíce v 70. letech min. století a jejich odlov v rámci republiky se pohyboval kolem 1 miliónu ks. V současné době se této zvěře loví kolem 50 - 100tisíc ks zajíců a 300 tisíc ks bažantů (většina z umělého odchovu). Tento úbytek zvěře způsobil člověk svou hospodářskou činností zaměřenou pouze jedním směrem, tj. na co největší výnosy za co nejnižší náklady. Tomuto cíli se vše podřídilo a bohužel v současné době se podřizuje ještě více. Po roce 1989 došlo k rozdělení velkých ZD na menší celky a zdálo se, že se přístup v hospodaření na polích změní a bude brán zřetel i na ostatní složky naší přírody. Toto, bohužel trvalo jen velmi krátce, opět došlo ke sloučení menších hospodařících subjektů do jednoho velkého podniku. To má za následek specializaci v pěstování jen plodin, které se dají dobře zpeněžit. Na ostatní rostlinné a živočišné složky nebere takové hospodaření žádné ohledy (další zcelování pozemků, ničení ostatní veškeré zeleně kolem lánů a cest, a další).
Z výše uvedených důvodů je proto prioritou členů místního mysliveckého sdružení, jak je uvedeno v úvodu, činění opatření pro zachování a zvýšení stavů zajíců a bažantů a znovuobnovení populace koroptve polní a divokého králíka, aby i další generace občanů mohly naslouchat jarnímu čiříkání koroptví, obdivovat krásu bažantích kohoutů a pozorovat souboje zajíců při honcování. V současné době je provozování myslivosti hlavně o celoroční práci v rámci daných možností na vytváření podmínek pro přežívání drobné zvěře. Aby jakýkoliv druh zvěře mohl přežívat a rozvíjet se, musí k tomu mít vytvořeny podmínky, kde bude mít klid, kde se bude cítít bezpečně, kde se bude moci rozmnožovat a bude mít dostatek vhodné potravy. V současných velkých holých lánech má tato drobná zvěř velmi malé vyhlídky na přežití, protože predační tlak ja na tuto drobnou zvěř neúměrně vysoký. Proto jak jste si určitě všimli, kteří chodíte do přírody, vytváří členové MS v rámci možností tzv. pokládky z odrostlých a starých určitých keřů, což má dva důvody. Jeden důvod je ten, že v těchto pokládkách může narozená zvěř relativně .přežít nejkritičtější odbdobí svého života (než je schopná pohybu a úniku před případným nebezpečím). Druhý důvod je ten, že zmlazováním těchto keřů se zvyšuje úživnost honitby, protože narostlé mladé a nezdřevnatělé výhony těchto keřů slouží jako celoroční potrava pro srnčí zvěř, zajíce i bažanty. Protože, jednou ze základních podmínek pro přežívání všech organismů je dostatek zdravé vody, vidíme jako další prioritu potřebnou pro všechny druhy zvěře, vytvoření ve spolupráci s obcí na vhodných místech mokřady pro celoroční zásobu vody, které je v naší oblasti velký nedostatek. Ale o tomto a další činnosti MS někdy příště.
Závěrem tohoto úvodního příspěvku bych rád uvedl, že zachování všech druhů živočichů v naší přírodě pro další generace by mělo být věcí všech spoluobčanů, a že bez jejich podpory, určité ohleduplnosti a tolerance sami myslivci mnoho nezmůžou. Proto motto "Co stvořil bůh to cti a opatruj, to myslivče buď hlavní zákon Tvůj", by mělo platit pro všechny, kteří se pohybují a vykonávají další různé činnosti v přírodě.
Luděk Šmerda
hospodář MS